Menu:
Uživatel
Statistiky:
ÚČEL SPOLEČENSTVÍ
| Popis |
|---|
| Člověk je narozen s nutkáním přijímat, zvaným sebe-láska. Pokud pro sebe nevidí žádný prospěch, nemá dostatečné palivo pro sebemenší pohyb. Avšak bez anulování této sebe-lásky je nemožné dosáhnout napodobení Boha, tedy se identifikovat s Jeho formou. To je v přímém protikladu k naší přirozenosti; proto je třeba společenství. Společně můžeme pracovat jako velká síla, abychom anulovali vůli přijímat, která je sama zlá v tom, jak moc překáží dosažení účelu, pro který byl člověk vytvořen. Proto musí být společenství utvořeno z jednotlivců, z nichž jsou všichni stejného náhledu na svět, to jest že vůle přijímat musí být zkrocena. Pak takové společenství ustanoví velikou moc, která bude schopna překonat svou kolektivní sebe-lásku. To je z důvodu zahrnutí obecného v jednotlivém: každý je zahrnut ve všech a naopak, všichni v každém. Proto může každý jednotlivec, aby dosáhl cíle, čerpat z veliké kolektivní síly celého společenství. Aby bylo dosaženo tohoto „vnitřního zahrnutí“ jednoho člověka s druhým, každý jedinec se musí anulovat před druhým. Toho je dosaženo, když každý vidí dobré vlastnosti druhého a nehledí si jeho nedostatků. Ten, který vidí sám sebe dokonce jen trochu nad svými druhy, se k nim nebude schopen plně přidat a přizpůsobit se jim. Nápodobně, v čase tohoto sebe-anulování musí být vážní. Jinak nebudou v souladu se celkovým cílem. Kdysi bylo kvůli „kráčení skromně“ zvykem nejednat navenek vážně, zatímco doopravdy byl v jejich srdci hořící plamen. Avšak lidé malých myslí musí být velmi opatrní, aby nebyli zataženi do slov a činů, které nepřispívají k účelu, pro který se shromáždili, jmenovitě soukromí s Bohem. (Pro více o tomto předmětu soukromí s Bohem, viz Matan Torah str. 138) Pouze když nejsou mezi kolegy je lepší skrývat záměr ve svém srdci a být navenek jako každý druhý, v souladu s veršem „Kráčej skromě s Bohem, tvým Pánem.“ I když jsou tu vznešenější interpretace tohoto verše, prostý význam je stále veliký. Proto je zásadní to, že když se kolegové sejdou, měli by být navzájem rovnostářští, aby se byli schopni jeden před druhým anulovat. Toto společenství musí dbát o to, aby nebylo zasaženo lehkovážností, která by vše zničila. (Ale to je osobní vnitřní záležitost.) Na druhé straně, když člověk není s kolegou ze společenství, nesmí ukazovat vážnost, ale musí být právě jako ten člověk, se kterým nyní je. Neměl by mluvit o vážných věcech, ale o věcech, které zajímají toho, s kým je teď, a který se nazývá „nezvaný host.“ Více na http://www.kabbalah.info/cz/ |
Reagovat